Kapitola 2: Z prrrradelny

Ahoj,
prave si vychutnavame klimatizovany pokoj na Borneu. Dlouha a strastiplna cesta se kupodivu odehrala bez vaznejsich komplikaci. Nikoho a nic jsme neztratili, holky s pomoci Neurolu zvladly i let s Ukrajinci. Hned v Praze nam trosku pocuchal nervy kapitan letadla, pry ze se kvuli technicke zavade trosicku zdrzime. Cekani to nebylo prijemne, ale nakonec jsme do Kyjeva doleteli. S ostatnimi lety nebyl problem. Vse se odehralo dle planu a v Kuchingu jsme pristali 28. 7. 2011 odpoledne.

Ubytovvali jsme se v China townu v malebnem hostelu v pokoji bez oken, se sesti luzky, jednim vetrakem a jednim Svycarem. To vse na rozloze 3x3 m. Je tu vedro jak v prrrradelne. Prvni den nam pripadalo, jako bychom sami ochlazovali okoli. Vecer jsme korzovali po nabrezi a padli unavou do temne kunane.

Aby to nebylo zdlouhave, nebudeme nasi cestu popisovat den po dni. Od prijezdu se snazime aklimatizovat, zvyknout na vedro, devitihodinovy casovy posun a stravu. Stridave se nam to dari. Zejmena nam dela problem zvyknout si na mistni stravu bo nam pripada, ze domorodci pozbyli vsechny chutove bunky a na taliri se odehrava kde co.

Krome toho, ze se stale snazime aklimatizovat a Kuching zname i poslepu, jsme v sobotu 30. 7. vyrazili za orangutany do rezervace Semenggoh. Brzy prijde i foto. Pokracovani priste, dosel kredit. Mlady Lovec lebek chce jit spat a sebral nam pocitac.

Za celou vypravu zdravi Irca a Mitko