Kapitola 8: Se stestim v Bangkoku

Ahoj,
uz jsme v Bangkoku, nase posledni zastavka v Asii, ale dostat se sem nebylo jen tak.

Zejmena prestup v Kuala Lumpur nam delal potize. Na letisti jsem meli 4 hodiny cas do odletu letadla do Bangkoku. A co taky delat na druhem terminalu, na terminalu lowcostovych spolecnosti? Touha videt centrum KL v nas hlodala, ale to bychom proste nestihli. Tak jsme se rozhodli pro druhou variantu, podivat se na terminal c.1 (KLI). To nemuze byt daleko. Zeny v nasi skupine nase nadseni nesdilely, jakasi zenska intuice jim naseptavala nejezdete nebo letadlo uleti. Stejne jsme jeli.

Terminal 1 se ukazal byt dal, nez jsme si mysleli. No co uz. Mik se na nem konecne dostal na postu a jak je jeho zvykem, pohledy opet poslal z letiste. Jinak na nas termial 1 neudelal valny dojem. Zato prekvapeni prislo na zpatecni ceste na nas terminal LCCT. Propocty trosku nevysly. Autobus nikde a frekvence jizd byla 30 minut. Po nejake dobe nastesti autobus prijel a my chlapci se v klidecku vezli zpet.

Na letisti stojime ve fronte pred pasovou kontrolou. Je prave 20 min do odletu a nam dochazi (diky Bare), ze tady by mohl nastat problem. No problem nastal, proto se slusne ptame, vysvetlujeme nasi situaci a predbihame frontu. Celkem se to dari az na jednoho lovce lebek, ktery nam vsechno odkyval, ale stejne nas nepustil a navic mel nejakej problem a zablokoval celou radu, proto zkousime stesti v jinych radach, coz se moc nelibi celnikum, uz dokonce hlasi nase jmena. Vicemene jsem pred slecnou na pasovce pusobil tak vystrasene, ze me proste pustila, abych ji dal pokoj. Bezime ztraceni v davu. Adrenalin stoupa. Hledame ten spravny gate. S usmevem na tvari nas vitaji asijske letusky...... Letadlo odfrkuje jeste na zemi a my funime na sedadlech v nem. Tri dva jedna ted. Huraaa do Bangkoku, jak rekl Mik: "Vezu sveho streptokoka za holkama do Bankoka." A ty nase cesky holky si radeji berou neurol.

Ale zpet do hlavniho mesta thajskeho kralovstvi. Je to fakt divocina, vsichni zdejsi obchodnici, taxikari, tuk tukari a i lehke holky se na neboheho ceskeho
turistu tresou jako John Lenon na Yoko Ono. Prodirajice se mumrajem mesta hledame hostel Urban Age, v centru, celkem levny a vecer to tu opravdu zije. Hned po ubytovani vyrazime do ulic najit poulicni vyvarovnu, coz je problem. Misto vecere davame pivko a cigara. Sympaticky Thajec nas usadi u stolku na ulici pred mistni samoskou (7Eleven) a skoci pro pivko do jiz zminene prodejny. Rekl bych, ze by nam snesl kde co, kdyby to v 7Eleven meli.

Trosku jsme se opili, jdeme spat a prvni den v BK je za nami.

Mitko (za Ircina dohledu)