aneb Slon (nejen) na cestách


Kapitola 3: První dojmy, žádné průjmy

11.12.2010 08:45

No a je tu komaruv obcasnik z Asie... Jak shrnout prvni dojmy.

Mili lide - to se ukazalo uz na letisti. Zatimco na Ruzyni se celnikum nelibilo, ze mam v pase mezi urednimi zaznamy take vrcholova razitka z Crne Glavy a dalsich vrcholu, ktera prekryvaji muj ing titul, tady se to obeslo bez jakychkoliv obstrukci.

Billboardy - kdyz reklama, tak poradna. Spravny billboard je velky dobrych 50-100 m. Nekecam. Mimochodem jeden z prvnich, co jsem videl, byl na firmu Bata.

Kral - bez neho to nejde. Je vsude. Je to jak Ataturk v Turecku. Akorat slavili jeho narozeniny a asi to byla solidni party. Jinak jeho podobizna shlizi odkudkoliv. Je vyobrazen se saxofonem, zednickou lzici, fotoaparatem, kralovnou nebo jen tak ve slavnostnim uboru, v kterem vypada trochu jako v pujcenem kostymu pro nejakou ochotnickou hru. K tomu pozlacenemu kvadru a meci nejak nesednou ty brejlicky a jeho urednicka vizaz. Ale co, hlavne, ze ho tu maji radi.

Doprava. Vemte levostranny provoz, okorente to trochou znacek, ktere nikdo nerespektuje, okorente to hromadou motorek, precpanych pickupu, nakladacku, bicyklu... Ale clovek si rychle zvykne a je mu lito, ze od roku 2001 je u nas jizda na korbe ilegalni. Ale presto vas prekvapi, kdyz na dalnici potkate pojizdny stanek s nejakou tou pochutinou na sajdkare motocyklu, jak frci v rychlem pruhu, ani slunecnik nestacil sklopit - asi prisla hygiena.

Hic - nebudu rikat, jak kde, to si vsici domyslite.

Hatmatilka - jejich jazyk a pismo je pro mne totalni zahada az na slovo wat - chram. Vic si zatim nepamatuju.

Mnichove - z toho by meli socani radost - vsude tu behaji chlapici v oranzovym. Vyholene hlavy, sandaly...

No ale dosti prvnich dojmu - z Bangkoku jsem vypadnul navecer a sednul jsem na vlak za par kacek. Posilnen smazenou chobotnici jsem byl pripraven na cokoliv. Uz se stmivalo a mnozstvi slamu podel kolejiste mne moc netesil. Zvlastni, jak rychle dokazou vysledovat, ktera kolej se nepouziva a kde si muzou postavit boudu pres koleje. Konecna byla v nejakem meste asi 20 km na JV od BKK. Totalne ztracen jsem zamiril do chramu. Nasledovaly dva dny budhismu v praxi. Dostal jsem rohoz, prikryvku, moskytieru, repelent, piti, jidlo, neco proti kasli, pozehnani, jednodenni vylet autem po ostatnich chramech...

No a ted jsem si stopnul neco do Phetchabury - byl tu nejaky festival, tak jsem se ucil malovat po thajsku a motat veci z rakosu. Pak mne jedna rodinka adoptovala a vzala domu na obed, potahala po mesta a ted pisu...

Jinak dobra sranda je ukulele - zajdete vecer na trh, zabrnkate a mate, co chcete. Dnes jsem si zadzemoval v jednom obchudku s kytarama - mazec, ten mistni borec se na kytaru chytnul na cokoliv a zvesela brnkal basovou linku a druhy do toho bubnoval. Pak mi dali CD s mistni hudbou... Proste pluju s davem - uzasny.

 

Komár
Kuzmič, hlava otevřená

 

—————

Zpět