Kapitola 13: Laos socialisticko-kapitalisticko-turisticko-prvotně pospolný

A po dlouhe dobe se vam hlasim z JV Asie a podivame se na zoubek zemi, kde chaos a laos jdou ruku vruce jako srp a kladivo, jako Cuk a Gek nebo jako cokoliv, co k sobe zkratka neodlucne patri.

Prvni dojem z Laosu je srp a kladivo na rudem praporu. Jen ta hvezda chybi. Clovek trochu zapochybuje, zda to neni nejaka recese, ale neni. Oni v tom jeste jedou. Od revoluce, ktera je nasmerovala k svetlym zitrkum, uplynulo 35 let a svetle zitrky asi prosumely po proudu Mekongu nekam na jih. Necham se zkasnout o 31 imperialistickych penez, zahraju jednu budovatelskou ve fronte na razitko, minu druhou frontu, kde vybiraji nejaky penize, a jsem tu. Chaos Laos.

Tuktukari i pres smrad mych sandalu nabizeji svezeni do hlavniho mesta. To tak. Jde se na stopa. Trochu tapu v tom, co je autobus a taxik a co je osobni auto. Nakonec sahnu do proudu po zahradnim trakturku, ktery by se za taxik vydaval jen stezi. A kdyztak utecu. Druhe auto me doveze do hlavniho mesta Vientiane. Stravim tu dva dny. Smes trhu, chramu (chtej vstupny a chtit se tu ubytovat je marnost), vertikalni ranvej (to oznaceni miluju)... Bagety a vinoteky - a pak ze kolonialismus neni k nicemu dobry. Chodniky, po kterych se da obcas i chodit. Auta jezdi po nasem a ma malem artrofovana pravacka si tedy uzije trochu stopovani. No ale co tu frci, je sorela (socialisticky realismus). Neskutecne hnusne budovy ministerstev, skol, nemocnic a uradu... Uzivam si toho. Majstrstykem je narodni muzeum, ktere dle pruvodce muze poslouzit jako arsenal pro kompars filmu Rambo 5. Neni duvodu jim neverit. Hromady srotu z posledni valky s nalezitymi vlasteneckymi popisky, ani trocha snahy o objektivnost. U exponatu je obcas popsano, jakych uspechu s nimi bylo dosazeno. Treba "Pan Nun Penk s touto puskou sestrelil stihacku F4 Phantom" a podobne. Jak to vypada, tak o vetsinu tryskacu USA prisly diky puskam nebo bambusovym klackum. Jeste ze jsem v muzeu po ranu sam a muzu se nahlas smat.

Vientiane

Taky vyrazim do Buddha parku - asi 20 km od mesta. Jedu busem, aspon se dozvim, jak funguje takovy laosky bus. Vyzbrojen milionem jejich susniku sednu do busu. Teda stoupnu. Mam dulezity ukol zavirat dvere. Otvirani ovlada kusem provazu ze sve sedacky ridic. Pokazde provaz brnkne jednu sedici pani pres ucho, ale ta to prijima s klidem primo stoickym. No a Buddhuv park je pomsta betonarske lobby za to, ze tu nemaj jedinou mimourovnovou dalnicni krizovatku. Tak jeden podivim spatlal buddhismus, hinduismus a betonismus a vsechna ta bozstva vymodeloval z betonu na brehu Mekongu, a to ne v zrovna malem meritku. Zpatky jedu stopem. Vecer pak vandruju s dvema Anglany a jednou Japonkou po meste. I tak se stanu tercem obdivu jedne lehke devy a asi 1354169842 tuktukaru, kteri mi chteji prodat travu nebo vnutit odvoz nebo oboji.

Buddha park

Po dvou dnech bylo dosti hlavniho mesta a socialismu a hura na kapitalismus a to rovnou do Vang Vien, o kterem vsichni batuzkari basni a ja mam pocit, ze to bude presne ten typ mista, kde se mi zveda kufr... No ale kdo tam nebyl, jako by nezil. Tak uvidime...

Komár
Kuzmič, hlava otevřená