Kapitola 8: Vánoční Asia news

Mili zlati,

je tu dalsi cislo Komarova asijskeho obcasniku, v nemz se dozvite, zda pan kral bere stopare, dozvite se, co se stalo v prusmyku Pekelneho ohne. Poctete o me kariere v thajskem fast foodu, prozijete setkani s lidojedy a nahle zastaveni v pralese.

Ale vratme se do asi predvcerejska, kdy jsme s Efkou a Honzou vyrazili do Hellfire Passu. No dorazili jsme tam i zpet. Prosli si kousek dnes jiz zrusene zeleznice do Barmy. Zastavil nas az ostnaty drat, ktery nas nasmeroval na korbu nakladacku, ktery nas odvezl zpet na zacatek treku. Asi jsme tim zpusobili trauma pani s priceskem, kterou jsme cestou parkrat potkali. Ale tot takova interni zalezitost.

Hellfire Pass

Spechali jsme zpatky na Fullmoonparty, coz znaci to, ze jsme se sesli s ostatnima bilyma tvarema a dali si do nosu. Prvni jsem vyzkousel nejakou tekutinu za 10 bhatu - barvu to melo jako neco radioktivniho (jasna zelena) a chut podobnou. Na zadost, zda to jde s necim smichat, mi to smichali s ledem. No na zdravi. Ale vubec je to fajne, kdyz si muzete za 30 dat panaka whisky a kolu k tomu. Pravda, kdyz nereknete, jakou whisku chcete, dostanete neco, co ma s whiskou spolecneho asi tolik, co sojove maso s normalnim. Ale na zdravi, hlavne, ze to tece.

Dojemne louceni s Efkou a Honzou preskocim, je toho na mne prilis. No a vyrazil jsem na Erawanske vodopady. Prvni auto me vysadilo asi 10 km od Kanchanaburi zadanym smerem. Po ceste se stelovali v pravidelnych 1000 m rozestupech policiste. A ja mel tu smulu, ze jsem stal na n+998. metru, kde n jsou nasobky tisice. Zkratka 2 metry za zadek si mi stoupnul policajt s vysilackou. Ja byl ve stinu a on se smazil. Ale i tak se nestopovalo dobre. Navic zacal zastavovat dopravu, anzto kolem melo projizdet jeho velicenstvo. Jak rikaji mistni, ma na svedomi 4000 projektu zvelebujicich jeho zemi. Asi se zrovna vracel z odhaleni nove svoji fotografie nekde u cesty. I rekl jsem si, ze by jeho dalsim projektem mohlo byt vysvetleni lidu, co to je autostop. Jenze nic. Steje jako Obama, Bush starsi nebo Putin... Jenom projede a o stopare u cesty ani naraznikem nezavadi, natoz aby zastavil. Zkratka na stoparskou osvetu jsem sam a na bozskou pomoc hlav pomazanych muzu zapomenout.

Aj vykaslal jsem se na to, zaplatil 200 B turistickeho vstupneho a vydal se na pruzkum Erawanskych vodopadu. Prodiram se houstim, kdyz v tom je turistka vedle mne vytazena do koruny stromu siti umne zamaskovanou pod vrstvou listi. Z lesa se vyriti banda divochu s ostepy, kazdy pomalovany hlinkou ci nejakejma vodovkama a spusti svoje "Hu hu ho hu..." Pak se ztisi a zase zacnou... Desuplne... Pak se to jeste jednou zopakuje, pan reziser je spokojeny a jde se na dalsi zaber. Spustime heeerecku v siti dolu, ja se rozloucim s obsluhou lana, ktere jsem pomahal, dam si kafe na ucet produkce tehle inteligentni reklamy na mobilniho operatora a stoupam vzhuru. Casem zmizi tech par zajezdu ruskych turistu a ja si uziju prvni noc kousek od posledniho vodopadu.

Erawan National Park

A rano hura na cesty ztratit se v horach. Den skonci zahy v jedne restauracce, kde se o me postaraji, ubytuji... Takovy maly podnik tak daleko od civilizace, ze ani thajska vlajka tu nevlaje. Prijmou me za vlastniho, za chvili se znam s pulkou vesnice, pusobim jako ucitel anglictiny a rano jako pomocna sila v kuchyni... Aj to jsem to dopracoval, ale hlavne ze je sranda. Vecer jeste hodim kosili do pracky, Tat a Kun me uci thajsky, ale moc mi to nejde. Dostane se mi do ruky i slovnik, takze mam na papirku napsano jejich klikyhaky slovo "autostop". Je hrozne dlouhe, takze mozna je to ve skutecnosti napis "dovezte toho blbecka na autobusovy nadrazi".

Tat, asi 15-tileta holcina mne rano veze kus na stopa. Frcime na motorce na sever do hor, srdecne se rozloucime a zase jsem sam. Dle varovani mne cekaji sloni a tygri - mistni obdoba vlku a medvedu. A vskutku, cesta je hodne opustena. Ten pick-up, na jehoz korbe jedu, za 2 hodiny jizdy pres hory nepotka ani jedno protijedouci auto. Asi v pulce ridic dupne na brzdu, az se kacim na podlahu korby. Slon nesel, to bych si vsiml, cili zbyva jedine... A ted vyskoci ridic s savli v ruce a podrizne me a zmocni se meho skrovneho majetku... A opravdu. Ridic vyskoci a tasi savli... K snidani mel rejzi a chili papricky... zbytek nejsem schopny identifikovat a ani nechci. Vybleje se a jede se dal, jakoby se nic nestalo... Na zaver mu dam nejaky prasek na zaludek, at se mu revansuju za jizdu super krajinou.

Par postrehu:

Pokemoni nejsou to nejhorsi, co mohlo na nase obrazovky z vychodu priplout.

Mistni hodina hudebni vychovy vypada tak, ze se decka nazenou do mistnosti s klavesama, jednou akusticko-elektrickou a basovou kytarou, k tomu bici a pak ucitel odejde... Boha jeho to byl rambajs.

Jidlo neni vzdy takove, jak vypada. Naprihlad zlute ovoce, ktere jsem si nechal posypat na mou zadost cukrem, chutnalo jak kysele okurky a s cukrem bylo nepozivatelne. Cili nechte to na nich.

Bananky v kokosovosezamovem testicku jsou navykove.

A to je pro dnesek ze vsi Ban Rai vse... mirim na sever.

Komár
Kuzmič, hlava otevřená