Kapitola 17: 2x z policejní brašny

Trochu jsem zabloudil. Nemaje mapu jsem se trochu pomotal po thajskem venkove a nakonec stanul na krizovatce silnic, odkud uz to bylo na jih na Aran, hlavni prechod do Kambodze, kde je jista sance, ze vam na hlavu nespadne delostrelecky granat. Vlastne takova prohlaseni, ze je Thajsko pripravene na valku atd., tu jsou na dennim poradku. Tak rychle na druhou stranu, nez ty hranice zavrou.

No a aby toho nebylo malo, tak je tu co chvilu checkpoint policejni. Tedy ne ze by tu bylo neco jineho nez ty znacky a sikany na silnicich, ale tady vyjimecne policiste jsou. Jsem predvolan a dostanu hrnek vody a zacne vyslech. Odkud jsem, jak se mi libi v Thajsku, kam jedu, jak mi chutna, jaka je ma oblibena barva... Ano, cestovani pred vas polozi nejednu existencni otazku, ktere jdou az na dren, az na samou podstatu veci. Pan policajt studuje anglictinu a delal se mnou rozhovor, ktery jeho kolega natacel na fotak. Zajimalo by me, jak dlouho musel tady uprostred niceho cekat na turistu, ktery zrovna tu vyleze z auta. Aspon, ze me za tu drinu do auta nalozi a odveze kousek od hranic.

Aran

Dojel jsem na trh u hranic (asi 2000 obchudku, fakt mazec), no a borec, ze se tam vyrizujou viza a ze bez nich me tam nepusti a ze jinde to viridit nejde. Tak jsem se vyptaval a on me mezitim dovedl k necemu, co tvrdil, ze je kambodzsky konzulat. Vypadalo to, ze si tam muzu taky nechat opravit boty a koupit parek v rohliku. Pak zacal mavat formularem, jakozto dukazem, ze je to opravdu konzulat. Poslal jsem ho do Podgorice a sel na policii.

Respektive jsem sel na konzulat a cestou jsem se zeptal fizla u policejni stanice na cestu. Policista vzal terenak, dva sve kolegy a vyrazili jsme k asi 300 m vzdalenemu konzulatu. Asi je jednodusi me tam odvezt, nez mi vysvetlovat, ze u tamte cedule mam zahnout doleva a jsem tam. Konzulat si uctuje 1000 THB (berou i USD), coz je o 200 THB min, nez chtej hotdogari. Zaplatim stosem bankovek, ktere jsem vyjodloval vecer na trhu. Pak si zajdu na pravy evropsky zachod a jelikoz maj i sprchu, tak to zuzitkuju, at do Kambodze vchazim jako vonavy reprezentat zeme prvniho sveta a ne jak smradlavy vandrak, ktery mydlo zna jen z neurcitych zkazek, ktere mu byly vypraveny jako malemu chlapci. Vyjdu pred branu a ejhle - moje eskorta na me ceka v nedaleke restauracce. Mavnutim je privolam a necham se odvezt na caru (fakt me nenapadlo, ze budou celou dobu cekat). Sbohem Thajsko, za mesic a neco me tu mas zas.

Komár
Kuzmič, hlava otevřená